Strava na celý život


Podle dr. Robertsové je zdravá strava vůbec nejdůležitější v kojeneckém období a v období dospívání, kdy dochází k nejrychlejšímu růstu. Cituje např. dr. Lucase z MRC Childhood Nutrition Research Center v Londýně, který zjistil, že osmileté děti, které v dětství dostávaly místo mléka mateřského sušené kravské mléko, mají nižší hustotu kostí. „Hustota kostí v osmi letech je tedy ovlivněna stravou, kterou děti dostávaly během prvních měsíců svého života,“ vysvětluje dr. Robertsová. Studie odhalily i další dlouhodobé blahodárné účinky kojení: vliv na inteligenci, tělesný rozvoj, motorické schopnosti, imunitní funkce. Výzkum ukazuje, že stravovací návyky z raného dětství mohou ovlivňovat sklony k obezitě, které se projeví léta poté.

Klíčovým faktorem k dobrému startu do života jsou pro dítě stravovací návyky jeho rodičů. Okolo šesti měsíců věku se dítě začíná zajímat i o jinou stravu než mateřské mléko. To nejdůležitější, co může rodič udělat, je respektovat tento instinkt a nechat své dítě, aby se postupně seznámilo s širokou škálou zdravých jídel. Když nutíme dítě, aby jedlo, když nemá hlad, aby snědlo všechno, co má na talíři, učíme je tak ignorovat přirozené biologické signály, které mezi jiným brání tomu, aby se stalo obézním. Když říkáme svému dítěti: „Dostaneš moučník, až dojíš všechny fazole, které máš na talíři,“ pěstujeme v něm touhu po zákuscích, která může přetrvat až do dospělosti.

Zpět na články