Pasivní kouření poškozuje cévy


 

Ve studii, která zkoumala 10 914 dospělých lidí středního věku, vyšetřovali vědci krční cévy (krkavice), které zásobují krví mozek. Zúžení těchto cév může být známkou toho, že ateroskleróza se nachází i v dalších cévách, včetně cév zásobujících srdeční sval. Výzkumný tým vedený dr. Howardem z Wake Forest University v Severní Karolině zjistil u kuřáků - v porovnání s lidmi, kteří nikdy nekouřili - padesátiprocentní zvýšení postupu aterosklerózy. U bývalých kuřáků zaznamenal zvýšení o 25%. Škodlivé účinky kouření se projevovaly ještě silněji u lidí trpících cukrovkou anebo vysokým krevním tlakem.

Pasivní kouření výzkumný tým definoval jako strávení hodiny anebo více týdně v úzkém kontaktu s jednou (anebo více) kouřícími osobami. U lidí, kteří byli vystaveni tomuto vlivu, byl v porovnání s těmi, kteří kouři nebyli vystaveni, zaznamenán o 20% rychlejší postup aterosklerózy. Skupina dr. Howarda odhaduje, že vliv pasivního kouření na rychlost postupu aterosklerózy dosahuje asi 34% účinku aktivního kouření.

Aterosklerotické poškození bylo závislé na počtu vykouřených cigaret a počtu let kouření. Nebyl zjištěn významný rozdíl mezi současnými kuřáky a bývalými kuřáky. „Tato pozorování naznačují, že účinek kouření na postup aterosklerózy může být kumulativní, úměrný počtu let strávených kouřením (či vystavení cigaretovému kouři), a možná i nezvratný,“ vyvozuje tým dr. Howarda.

Dr. Werner a dr. Pearson z University of Rochester v New Yorku v komentáři uvádějí, že „vyhýbání se pasivnímu kouření by měla být při prevenci nemoci přisuzována stejná váha, jaká je dávána odvykání kouření.“ Tito pánové také podporují „... prosazování čistého vzduchu jako jednoho ze způsobů prevence civilizačních onemocnění.“ V podobném duchu se nese i stanovisko American Heart Association: „Tato studie poskytuje další důkazy o tom, že v zájmu ochrany zdraví všech nekuřáků, zejména dětí, musí být kouření zakázáno ve všech veřejných prostorách, včetně restaurací.“

The Journal of the American Medical Association (1998;279:119-124, 157-158)

Zpět na články